Category Archives: Cestování

Barcelona – Červenec 2016

Když mi bylo v dubnu 18, řekl jsem si – Kryštofe, dyť už jsi starej na to jet na dovolenou s rodiči.
To je pravda. Jsem, jsem dospělý – mohl bych se někam vydat sám. Nebo s někým. Se svou dívkou!

Někde jsem četl, že nejvíce každý vztah prověří právě dovolená. Tedy čas, kdy jste spolu 24 hodin v kuse. A ještě nejlépe bez kohokoli jiného a někde v cizím městě/zemi. My prošli skvěle. Upřímně, když mi v neděli – tedy po 7 dnech společného cestování, ve vlaku domů Jola (ach ano, má gf se jmenuje Jola. Je Polka.) řekla “hm, ale ještě týden bych s tebou vydržela” citíl jsem se naprosto over the moon. Takže vybírejte pečlivě, a nic pro vás nebude problém!

Zpět k výletu. Bylo pondělí, hned po Colours. Cítil jsem se unaven. Domů jsem přijel kolem půl druhé. Tedy domů – k babičce. Na naší vesnici je totiž nemožné se dostat po 10 hodině večerní. S těžkou hlavou jsem ráno začal balit. Díky nízkonákladovkám jsem cestoval pouze s jedním kufrem a batohem. Sešli jsme se na Svinovském nádraží. Můj otec nás hodil do Katowic.

Pár praktických informací. Wizzair je super společnost, levné letenky. Ale musíte dokoupit kufr (i malej).
Ryanair – letadla horší, priority zbytečné, ale kufr zdarma.

Když budete vybírat z letenek, je třeba dát si pozor na letiště.
– BCN (Barcelona El Prat) – asi 20 minut od centra, ideální. Jenže v noci se na něj prakticky nedá dostat jinak, než taxíkem. Bacha na ranní lety – my letěli 6:15 do Milana a museli taxíkem. V životě jsem neutratil 50€ rychleji, a to chudák neuměl ani anglicky. (nebyl sám, tady nikdo anglicky neumí)
– GRO (Barcelona Girona) – odhadem hodina a půl – klasické letiště pro nízkonákladovky. Letěl jsem z něj se školou. Víte, myslím, že čas zabitý v buse do města vám za těch pár ušetřených eur nestojí. Vždy jen BCN.

Když jsme dorazili, bylo kolem 6-7 večer, rozhodli jsme se jet metrem. Přímo na letiště vede nové, skvělé, samořízené metro – L9. Musíte si koupit spešl lístek, to popisovat nebudu, protože jsem na 90% neměli ten správný. Ale nikdo nás nechytl. Jinak je super jízdenka T10 – je na 10 jízd a my ji ani neprojeli celou. V Barceloně jsem strávili 5 dnů. Jinak metro je klimatizované! Následným přestupem na linku L1 jsme dojeli až na stanici Marina – u které bylo naše ubytování. To bylo skvělý, levný, moderní a čistý. Leželo na stejné ulici jako Sagrada, takže jsme k ní za 20 minut mohli dojít pěšky. Stejně daleká byla cesta na pláž, kde jsme trávili večery. Skvělý. Všem doporučuju Melon Discrict!

Teď uvažuju, jestli nahrát fotky, a nebo popisovat, co jsme každý den dělali.

Vídeň – Duben 2016

Je to pár dní, co jsem se na 48 hodin vydal do Vídně. A protože jsem se rozhodl posunout svůj život více “dobrodružným” směrem, sepíšu vám tady malé pojednání, jak přežít dva dny ve Vídni s co možná nejmenšími náklady. I když to je sporné tvrzení. Však uvidíte.

Primárním důvodem, proč vyjet do Rakouské metropole, byl koncert mé oblíbené kapely the 1975. Necestoval jsem sám, přidala se má skvělá kamarádka, která sice za dva týdny maturuje, ale to přece není relevantní důvod nevidět 1975. Haha, to je až moc neformální. Každopádně, cestovali jsme ve dvou. Vlak z Ostravy stojí 380 korun – jednosměrná včasná jízdenka (ta nejde přebookovat a je na konkrétní jméno – pozor!!). Dají se najít spoje, které jedou přímo. Samozřejmě přímý vlak jezdí i z Prahy. Hlavní přestupní stanicí je Břeclav. My jsme však zvolili ideální Expres v 7:08 z Ostravy, který do Vídně spolehlivě dojel 9:58. Ideální, doporučuji! Celý den volný!

Pokud do Rakouska/Německa/západních zemí obecně – často nejezdníte, pravděpodobně se budete, stejně jako my, podivovat jak obrovské a nové všechno ve Vídni je. Wien Hauptbahnhof je nádraží, na kterém seženete úplně všechno. Jídlo, Suvenýry, Oblečení.

Já osobně ještě doma stáhl offline mapu Vídně, podle které jsme se celý pobyt navigovali. Díky GPS v telefonu, jsme stále viděli naši přibližnou polohu, takže bez problému. Mimochodem aplikace se jmenuje – CityMaps2Go – a podle všeho se daj stáhnou offline mapy x dalších měst.
MHD ve Vídni funguje podobně jako ta Pražská. Nebudu ze sebe dělat experta, prostě jsme si koupili v automatu celodenní jízdenku (7,5€) a kdykoli bylo třeba, sedli jsme na metro a jeli. Mimochodem, má 5 linek a jmenují se U1-U5. V centru (do kterého z nádraží dojdete klidnou chůzí za půlhodinky – a ještě je to z kopce) naleznte mnoho malých obchůdků Billa nebo Spar. 0,5 litr vody stojí 0,5€. Croissant s čokoládou kolem 0,75€ , slaný rohlík (já osobně ho večeřel, byla to “z nouze ctnost” chudých studentů – ale zasytil) stál 0,5€.

O ubytování vám toho mnoho nepovím, díky jasně dané poloze koncertní haly jsme neměli na výběr. Přece jen není v noci úplně nejtepleji a já chtěl bydlet, co možná nejblíž. Měli jsme to asi 5 minut pěšky. Hotel byl zvláštní. Stál 55€ a kromě manželské postele měl ještě jednu přistýlku, televizi, vskutku malinké umyvadélko a sprchu. Jeli jsme do Vídně, né na hotel, takže čert to vem.

Ke stravování. Své večeře a snídaně jsem vám popsal. Oběd tvořily kuřecí nudle (3€) v krabičce, které jsme snědli na cool místě. Ve Vídni je totiž místo jménem Museums Quarter. Je to několik budov muzejí, v jejichž středu je něco, co připomíná nádvoří hradů. Prostě otevřený volný prostor se sedačkama a stabilní WiFi sítí. A tam jsme, na čerstvém vzduchu, snědli své nudle. Super. Zvlášť, když víte, že se zatím vše daří skvěle. Dalším oběděm byla bageta z Billy! Další super tip! V některých Billách najdete “svačinové packy” čerstvě připravených sandwichů, baget, obložených housek či krabiček plných čestvého ovoce. Dokonce mají i pytlíčky, které obsahují pití. Geniální. A oběd za 3€ byl na světě. Kromě něj jsem cestou na vlak stihl v jakémsi Tureckém Fastfoodu tzv. OneEuroPizzu. Čili trojúhleníkový kousek pizzy za jedno €. Taky dobrý. Hlad zaženete.

Belvedere doporučuji nechat nakonec. V zahradách se dá sedět a pěšky k nádraží nepůjdete déle než 10 minut.

Pocit z Vídně byl úžasný. Všude čisto, všude spoustu nových budov, všude spoustu místa. A vlastně ani jídlo nebylo tak drahé. Jen náš vlak měl hodinové zpoždění (EC102 Polonia – cesta zpět). Nicméně zcela jistě se budu chtít do Vídně ještě podívat. Jeli jsme sem především kvůli koncertu, něco z památek jsme také stihli. Byly to prostě skvělé dva dny, někde úplně mimo realitu.

A na angličtinu nespoléhejte. Spíše na ruce a nohy. Mluvte, co nejjednodušeji. Pokud, stejně jako my, neumíte ani slovo německy.

 

 

Tagged , ,