Metronome 2018

Ještě před slibovaným textíkem o Caminu jsem se rozhodl sepsat dojmy z Metronome Festivalu 2018. Je to druhý hudební festival mimo Ostravu, který jsem navštívil (první byl Fingers Up). Akce se konala na pražském Výstavišti 22. – 23. 6.
Teď v krátkosti anabáze proč tenhle festival. Spolu s Barčou jsme byli na koncertě Toma Odella v roce 2016 (shodou okolností v Malé Sportovní Hale hned vedle areálu Metronomu) a slíbili jsme si (aka vždycky když si opilí pouštíme jeho písničky), že jestli ještě přijede, stopro půjdem. No a někdy v listopadu Metronome oznámil Odella jako první hvězdu. A já si nechal lístek nadělit od Ježíška.
Nejprve věci, co se nepovedly. Počasí nás dost překvapilo. Po týdnu 30+°C přišlo citelné ochlazení (já idiot už ani neměl v Praze dlouho kalhoty, takže jsem musel do HMka pro nové). Ale naštěstí ani jeden den nepršelo. Barča si koupila páteční lístek, já měl dvoudenní. Kromě počasí tady byla ještě jedna strašná věc. Doufám, že se do toho nezamotám. Metronome festival přišel s novinkou – cashless festival. Princip byl, že jste si na chip v pásku nahráli peníze, a dál jen přikládali pásek. Což mimochodem nebylo rychlejší než kdyby brali kartu – pásek totiž bylo potřeba přiložit dvakrát – pro přihlášení a pro potvrzení. Proč to hejtím – na účet jste si nahráli peníze. Pokud jste je chtěli odeslat zpět, byl zde manipulační poplatek 50 Kč. Záloha za kelímek byla také 50 korun a nejlevější jídlo stálo kolem stovky. Reálně tedy nebylo možné na nulu dojít. Metronome se tenhle “problém” snažil kompenzovat tím, že prvním 2000 lidem, kteří si účet vytovřili přidal stovku zdarma. Po skončení festivalu však za manipulační poplatek dostal takový hejt, že začal vracet celé částky bez poplatku. Díky tomu se ze záporu stává plus, a já za 5 piv zaplatil něco málo přes 100 korun. Nutno podotknout, že jsem jeden kelímek v pátek v noci našel, tedy páďo k dobru.
Pivo Krušovice 12 za 53 korun. No, co k tomu říct. Alespoň jste nemuseli dávat díky cashless páskům dýško. I když to už asi někdo započítal do ceny. Jo a aby pořadatelé nalákali lidi do areálu dříve a netvořily se tak velké fronty, udělali akci pivo zdarma do 17:30. Hej, jsem kluk šetřivej, co má rád pivo, z koleje to mám 3 minuty, zašel jsem si na něj.

Teď k hudbě (a tedy plusům). Pátek: Umakart – legendy zahájily stage v Křižíkově pavilonu. Mimochodem prostor podobný Cooltouru, bylo tam krásně teplo, jen zvuk nic moc. Hudba zajímavá. Dál Th!s na hlavní stagi. Šlapalo to, ale vlastně žádné velké umění. Velká stage jen díky Kotkovi, ugh spíš palec dolů. Pak hodinka čekání s Bahju na Odella. Kurva, druhá řada. (“půjdem víc z prava, tam se dostanem ještě do první?” “nee, zůstanem tady” – vyplatilo se.) Šáhli jsme si, pobrečeli, zazpívali, předčil vše. Nejlepší koncert Metronomu. Pak jsme se mrkli na kousek Zrní – oni mě fakt strašně neberou, příjde mi to nudný, nerytmický, nevím.. A pak přišli Tatáči. Srdcovka. Zahráli Tanečnici a Pana Tečku, co víc chceš? Sobota: Cold Cold Nights – palec hore, Ostravští Places – Marcyn a spol, super vidět, že se konečně dostávaj na lepší stage. Husky Loops – Italové na doporučení od Štěpiho.. hm, nevim. Ani hore ani dole. Communions – Dánští kluci, asi překvapení dne, fakt chytlavé melodie. David Byrne – magické vystoupení, super, paráda, tyvole normálně jsem si pak na Spotify našel Talking Heads. A Chemical Bros, to není hudba pro mě, sorry.

Festival je od toho být s kamarády, já tam měl jeden den úplně sám. A díky tomu to asi nebylo tak super. Festival je o atmosféře a né až tak o hudebě. Ať už jsou Colours. Nicméně pokud za rok nabídne Metronome další fav jména, stejně asi zase půjdu.

One thought on “Metronome 2018

  1. […] tzv. French Way, která má asi 750 km jdete měsíc. A na to jsem neměl čas. Čekal mě totiž Metronome Festival. Letěl jsem z Ostravy, noc přečkal na letišti v Bergamu (spal jsme už na hodně letištích a […]

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *