Tag Archives: Koncert

U2 Berlín – Červenec 2017

Bože čas strašně letí. Už je to skoro měsíc, co jsem se vydal do Berlína na své milované U2. A stále jsem o tom nesepsal článek!

Tenhle výlet byl šíleně lowcast. Fakt moc. Hlavním cílem bylo vidět U2, nejlépe z první řady. Od 10.7 jsem pracoval na stavbě Colours of Ostrava, takže časový plán výletu byl jasně dán. Pondělí práce, úterý – čtvrtek Berlín, no a v pátek už jsem zase tahal kusy pódií na největším letním festivale v Česku.
Lístek na U2 jsem kupoval mobile, pod stolem školní lavice, během hodiny češtiny. Do toho jsem ještě volal s tátou, který mi měl vstuenku koupit původně.. Servery Německého TicketMasteru padaly jak hvězdy během Perseidů. Musel jsem to tedy zkusit sám, z iPhonu. Povedlo se. U2 neprodávali lístek na Golden Circle, koupil jsem si normální stání a začal pomalu uvažovat, jestli tam náhodou nepůjdu stát už ráno, abych byl co nejblíž. Hostel jsem si bookl okamžitě. A dobře jsem udělal, když jsem se týden před odjezdem díval na Boooking, stál nejlevější hotel 6 tisíc na noc, a byl na úplně opačné straně Berlína. Já za hostel 3 zastávky od Olympic Stadionu dal 16,8 euro za noc. Bez snídaně.
Dostat se z Ostravy do Berlína je cesta na celý den. Poprvé v životě jsem využil služby spolujízdy – blablacar.com Zkušenost skvělá, cestou tam super holka, mohla mít kolem 30, jela na pracovní školení. Byla moc milá, pokecali jsme, hodila mě až před hostel a trasa Praha – Berlín mě vyšla na – podržte se – 250 korun! To je o polovinu méně, než kdybych využil přepravy autobusové! Cesta zpět se Slovákem Rastou vyšla na 12 eur. Stále levnejší a především rychlejší než konkurence. Jsem si jist, že s blablacar letos ještě někam vyrazím! Super zkušenost.
O Berlíně jako takovém vám toho mnoho nepovím. Když mě Bea vysadila a já se ubytoval, bylo kolem 9 večer a já se jen prošel uličkami kolem svého hostelu. Další den jsem ráno nakoupil dostatek jídla a pití v Lidlu, který byl hned vedle a rozjel se k Olympic stadionu. Bylo krásně slunečno. Sedl jsem si k bráně a začal snídat. Bylo nás tam možná 100. Po chvilce si ke mně přisedl Boliviec Fernando. Byl to učitel angličtiny, na výletě po Evropě. Skvěle jsme se pobavili o hudbě a cestování.. Bylo super tam vlastně nebýt sám, mít si ským povídat. Rychleji to uteklo. Kolem 12:00 začalo pršet. A pršelo až do večera.
Pořadatelé si nás všimli něco po poledni. Nás prvních cca 200 šťastných dostalo tzv. Early Entry náramky. Dostali jsme se tedy do haly dříve, než obyčejní smrtelníci. A bylo to skvělý! Byl jsem přímo před podiem, v druhé řadě! Na U2! Chápete to! Najednou všech těch 10 hodin čekání v dešti před halou dávalo smysl. Nebylo to zbytečné.

Jako předkapela přijel Noel Gallager – Oasis poslouchám poslední 2 měsíce all night long. Další pocit štěstí. Slyšel jsem Champagne Supernovu či Don`t Look Back in Anger přímo od člověka, co tyhle písně napsal!
Tou však úplně nejlepší věci bylo, že U2 nejeli turné k nové desce. Jejich turné mělo být vzpomínkou na jejich nejslavnjší – již 30 let staré – album The Joshua Tree. Moje nejoblíbenější album U2. Album, na kterém jsem vyrostl. A oni ho zahráli celé! OD začátku do konce. Když jsem tady v lednu psal článek, o nákupu lístku na tenhle koncert, netušil jsem, že skutečně zvolí i stejné kulisy!
Co víc říct. Prostě splněný sen. Už jsem si splnil všechny. U2, Pink Floyd, Green Day. Co budu dělat teď? Však on život sám něco přinese.

Tagged , ,

Fingers Up! 2016

Už je tomu téměř 3/4 roku, co jsem se zúčastnil festivalu Fingers Up! O jeho existenci jsem neměl nejmenší tušení, až v zimě 2015 mě můj spolužák, a skvělý kamarád nakopl myšlenkou, že je tady levný festival, který není daleko od Ostravy, a na který si můžem udělat výlet. A to především, protože jsme nikdy na žádném festivalu nebyli (myšleno mimo ty Ostravské). Lístek stál asi 7 stovek i s campem. Stan jsem dostal na Vánoce. Nevím, co mě to napadlo za debilní ideu chtít velký stan pro dva. Úplně zbytečné kila navíc. Náší partu tvořila kromě mě a Vojty také Zuzka – Vojtova tehdejší přítelkyně, se kterou jsem zažil x akcí v Ostravě v průběhu celého třeťáku.

Fingers up – v roce 2016 proběhl jeho 6. ročník. V roce 2015 byla headlinerem MØ, letos se chopili role milovaní Tatabojs. Mohelnice se nachází asi 20 minut vlakem z Olomouce, tedy cca hodinu a půl z Ostravy. Festival se koná v Moravian campu, jehož součástí je i bazén, do kterého máte samozřejmě přístup. Když jsme do Mohlenice dorazili, dali jsme si pochop přes celé město – pěšky je to z nádraží asi půlhodiny chůze. Ve městě je Pizzerka (pizza tak 5/10 – vesnice no..), Penny Market (jel jsem pernamentně malé plechovky Pepsi) a Tesco. Před vstupem do Campu nám prohlídli batohy, pokud však všechno schováte pečlivě na spodek, nikdo to řešit nebude.

Oběd jsem řešil v pátek doma. V sobotu jsem si zašel do milé malé restaurace. Řekl bych, že v celé Mohelnici jsou tak 2-3, takže tam bylo narváno. Počkal jsem si. Nicméně odměnou mi byl skvělý steak s opékanýma bramborama. Alkohol, když už se bavíme o jídle a pití, byl na místě relativně drahý. Panák stál kolem 60-70 korun a Cuba Libre kilo. Pivo – Budvar (podle mě nic moc) stál 40. My to vyřešili šalamounsky, každý večer si koupili v Tescu Rum, který byl ve slevě a velkou Colu. Cestou jsme popili (jde se přes super park, kde jsou sochy, na kterých jsme sedali) a pojedli pizzu. Co zbylo jsme přehodili přes plot, jeden z nás rychle prošel kontrolou a věci chytal. Punk no.

Co se týče kapel, bylo toho k vidění spoustu. Vypíšu jen ty, které jsem viděl. Klara (alias projekt Kláry Vytiskové – páru, se kterým jsem se na fesťák vydal se zrovna nelíbila, ale tak co už) PSH (Vladimir!), VR/Nobody (Na Colours jsem je pak nestihl, to mě moc mrzí), No Distance Paradise (Když jsem byl na podzim 2015 na Tatabojs v klubu Alfa, dělali předkapelu, docela v klidu. Jen mi vadilo, že se zpěvák asi moc zhlédl ve svých vzorech z Glastonbury a před 200 lidma zkoušel dělat show pro 50.000 lidí. A v Česku. Chápete. Spíš pohledy “Co to sakra dělá?!”) Swim Deep (Anglická kapela. První řada. 6/10, musel bych si to prostě víc naposlouchat). No, a samozřejmě tata bojs!

Fingers Up byl skvělý začátek minulého léta. Jsem moc rád, že mě Vojta přesvědčil. Letos Fingers pravděpodobně nestihnu, vrátil bych se v neděli a hned ráno vyrážel do Hradce na Rock For People. Kdyby se ale čirou náhodou našlo zase několik kamarádů, co by mě do toho natáhli, vlastně bych se vůbec nezlobil.

Tagged , ,

Green Day 2017

Jak jsem tady psal, že si plním sny – tak tak skutečně činím.

Je tomu přesně týden, co jsem se spolu se svými nejlepšími kamarády Vojtou a Danem zúčastnil koncertu Green Day. Koncertu vymodleného, vysněného. Když tady byli Green Day naposled, bylo mi asi 11. Poslouchal jsem je asi rok. Hráli na Výstavišti. Moje máma mi tehdy řekla “Neboj, ještě přijedou. A to už na ně pojedeš sám..” trvalo to posranejch 7 let, ale stalo se to.

Když koncert v září oznámili, byl jsem zrovna se školou v Praze. Vyslal jsem tedy pro lístky tátu. Musel jsem mít tištěný. Vybral jsem lístek před podium. Koncert byl v Tipsport aréně, což je relativně malá hala, takže bylo jasné, že Golden nebude moc velký. Lístky se vyprodaly za 8 minut. Koncert byl pořádán v rámci evropského turné kapely k desce Revolution radio (která je btw supr).

Tož, koncert jsme pojali jako výlet do Prahy. Ubytování jsme měli zajištěné u nejmilejšího Ondřeje, kamaráda z let dětských, přesněji táborových. Super velký pokoj, tři postele, hned u metra Černý Most. Já do hlavního města přijel už v pátek dopoledne – měl jsem příjmačky na DAMU. Večer jsme šli do Kina Lucerna na film LaLaLand – který překvapil – 80%, pak si dali víno a já přespal jednu noc na kolejích na Jižáku. V sobotu odpoledne přijel Dan.  Vydali jsme se do DOXu, neboli Centra současného umění na vskutku dechberoucí výstavu Tomkiho Němce HAVEL. Přátele, výstava je prodloužená do 13.3. – pokud můžete, zajeďte si do Holešovic! Určitě neuděláte chybu!

Večer přijel Vojta. Spolu s panem domácím jsme se vydali vstříc pražským hospodám. Plzeň za 42,- nebyla zrovna bugetovka, takže jsme dali dvě a šli. Díky bohu Globus má dlouhou otvíračku. Džus s 42 nás vyšel každého na 40 korun! Lidovka! Tak jsme alespoň probrali všechna důležitá témata a spokojeně šli spát. Neděle byla náročnější. Povedlo se nám opusit Čerňák asi kolem půl druhé. V palládiu jsme si dali Gyros, koupili suché rohlíky a pití a vyrazili vstříc mrazu. Bylo asi -5. Před halou už spoustu lidí bylo. I před bránou pro Golden. Pořádatelská agentura však hrubě podcenila situaci, lidé se mačkali a mnoho hňupů nás i předběhlo. Na charmmusic bacha. Co jsem našel, přivezli Green day už v roce 2010, ale od té doby moc akcí neudělali. No každopádně jsem do Goldnu nedostal látkový náramek (jako zbytek Evropy), ale jen zelený papírový. Ugh. Předkapelou byli The Interrupters – bubeník, kytarista i basák vypadali jak bratři. (hm.. googlim a oni to jsou bratři) Zpěvačka zpívala dobře, ale až na jednu skladbu, mi všechny přišly úplně stejné.

Green Day začli přesně ve 20:00. Už deset minut předem hráli z repráků skladby od Queen – Bohemian Rhapsody. Poté přibehl Drunk Bunny, který za zvuku Blitzkrieg bomb nabudil všechny přítomné. Poté zmizel a při The Good, the Bad and the Ugly naběhli na pódium Green Day. Byla to senzace. Začali písni Know Your Enemy. Billie řval, ať se (kurva) všichni na tribuně okamžitě postaví, my ve předu jsme skákali od první chvíle. Mimochodem na poslední refrén byl vytáhnut fanoušek! Tak rychlé to na koncertech Green Day je. Mimochodem, skákal přesně tam, kde jsme stáli my. Přežili jsme bez újmy. Následovaly nové písně Bang Bang a Revolution Radio. Všichni se dobře bavili. První pyro. Nebudu psát všechny písničky. Co však stojí za zmínku je – že ačkoliv někdo dostal oficální setlist, písně nesedí. Billie se rozhodl nehrát Burnout a Christie Road a vyměnil je za J.A.R., Waiting a především Going to Pasalaqua! (mimochodem to všechno jsou písničky, které Dan absolutně nemohl znát. ten se těšil jen na Boulevard, Holiday a Basket Case.) Celkově zaznělo 29 skladeb – což na některých zastávkách neodehráli. Celá show končila novou věcí Forever now, přídavkem American Idiot a Jesus of Suburbia a nakonec Billiem zazpívanými songy Ordinary World (ze stejnojmeného filmu! BJ není dobrý herec 65%) a Time of Your Life, kdy už jsem byl v první řadě a byl to ten nejhezčí konec. Dost uvažuju, že se vydám ještě do Budapeště. Green day jsou totiž plní energie a člověk občas potřebuje zapomenout na všechno, co ho trápí.

Koncertu dávám 10/10. Splnil jsem si sen, slyšel When I Come Around a pořádně si zaskákal.

 

Tagged , , ,