Je pátek 9.2. Sedím v hostelové kavárně. Od týpka na recepci jsem dostal poukaz na snídani zdarma. “Je pozdě, máme málo hostů, vyhodilo by se to”. Piju cappuccino. Není moc dobré, ale darovanému koni. Vedle u stolu sedí holka tak v mém věku se svou mámou a brečí. Máma ji neustále objímá. Servírka z kavárny ji nakreslila obrázek na pivní lístek, zabalila do něj Manner oplatku a tajně balíček mámě podala.
Je pátek a já jsem po dlouhé době zase někde na cestě. Celý včerejšek jsem uvažoval, jestli mě vlastně baví poznávat nové města. Zvlášť v zimě, když se člověk potí v bundě (fascinující, už nepotřebuju jít do kopce, aby se potil), občas prší, fouká, žádné hezké zahrádky nejsou otevřené atd.
Jsem v Mnichově. Cesta z Prahy trvala něco přes 6 hodin. Dneska mě odpoledne čeká ta stejná. Když jsme přijížděli na Hauptbahnhof bylo v dálce vidět panorama Alp. Budovy ve městě mi zase přijdou obrovské. Spoustu muzeí, spoustu kostelů, památek. Praha je tak útulné město. Nachodil jsem přes 21 tisíc kroků. A dneska se budu toulat až do 16:40.
Přijel jsem kvůli koncert Art School Girlfriend. Skvělý koncert, kytarista, klávesačka, bubeník a na basu Marika Hackman, díky které jsem umělkyni vlastním jménem Polly Mackey objevil. Dlouho po koncertu Mariky v roce 2019 jsem se odhodlával koupit si SP s písničkou Diving. Skvělý song. A najednou byl na Bandcampu vyprodán. Včera jsem to konečně napravil! A mám ho i s podpisem.
ASG zahrála příjemný hodinový set, kde vybrala to nejlepší ze starých skladeb i svých dvou alb – Is It Light Where You Are a Soft Landing. Hnidopich by možná řekl, že se v mnohém drží svého stylu, část písniček jede na podobné flow. Já se stál rád k téhle příjemné indie hudbě vracím. Spojuje všechno, co mám rád.
A právě během koncertu, s jediným pivem (protože bar byl cash only), jsem se zase cítil živý. Všechny se ztratilo, člověk jen hodinu poslouchal, na nic nemyslel. Občas kouknul dozadu na Mariku a zaradoval se, že za měsíc ho čeká další (její) indie koncert. Nákup singlu byla jen příjemná tečka. Ale bože, moje angličtina slábne. Člověk to má všechno v hlavě, ale vyjádřit se nahlas přes někým.. to chabne.
Anyway, je pátek a já dopil kafe. Jdu vyrazit směrem do města. Baví mě pořád cestovat? Baví. Ale především mě baví si dopřávat ty malé/velké dávky dopaminu, když vidíš naživo hudbu. O té je to především. Hudba je věčná.
