Ode dne kdy jsem odstátnicoval se vracela otázka “jet letos někam nebo zůstat v Česku?” A pak RegioJet objevil díru na trhu (která vlastně vůbec nesouvisí s Koronavirem, jen si konečně někdo všiml, že je spousta lidí bez vlastního auta a jet autobusem je strašně nepohodlný) a spustil pravidelné vlakové spojení Praha – Rijeka.
Vlakem do Chorvatska
Jet nočním lůžkovým vlakem byl můj sen. Se spolubydlícím jsme uvažovali nad cestou do Popradu, jen abychom to vyzkoušeli. Najednou přišel Jančura s vlaky k moři. Takže dvě mouchy jednou ranou. Kromě lůžkových vagónů jsou k dispozici i kupé a vůz Astra (rozdíl cen je cca 2-3 stovky a upřímně si myslím, že tam ty vagóny jsou jen kvůli tomu, že vlak jezdí místo pravidelné linky Praha – Bratislava). S Isicem, doteď nechápu jak je to možné, byly lůžkáče ještě levnější – 800 za jednu cestu. A pokud můžu přidat malé doporučení, kupujte na poslední chvíli a jeďte v úterý/středu/čtvrtek. Vlaky jsou poloprázdné a kupé se 4 lůžky budete mít pro sebe.
Průběh 15. hodinové cesty
Cesta ubíhá strašně rychle. Staví se v Pardubicích, Brně (fuj), Břeclavi, Bratislavě a snad i Lublani. Obsluha – jeden stevard na 3 vozy, klasicky donese malé pití, checkne ISIC, následně 2-3x projede s vozíčkem – je možné si koupit pití i drobné občerstvení. Větší věci (řízky, croissanty, saláty), je třeba si objednat přes web RegioJetu s předstihem. O půlnoci je večerka, dokonce i Stevardi si jdou na chvíli lehnout. Kupé je možné zamknout. Ráno v 6. se podává snídaně – kafe/čaj s croissantem. Po celou dobu jízdy je možné si zajít do prostředního vozu a dát si kafe či si dopřát dortík za deset korun. Pak přijde Slovinská a Chorvatská pasová kontrola. A ještě před Rijekou městem zastávka pro přestup do návazných autobusů.
Pakoštane
Protože je třeba před vstupem do Chorvatska vyplnit forumář, který zahrnuje informace o délce pobytu a místu ubytování, rezervovali jsme nejlepší nabídku, co nám Booking nabídl. Vesnice Pakoštane, kousek za Zadarem a Biogradem na Moru. S Tipli cashbackem 5,8k. Na týden, s manželskou postelí. Jo. To mi připomíná napsat, s kým jsem vlastně jel.
Snaha o velkou skupinovou akci, jako po Maturitě, klasicky ztroskotala na neschopnosti najít jeden týden, kdy můžou všichni. Mamka chce jet na hory, musím do práce, vlakem se mi nechce, auto mi nepůjčí. Tak jsme si s Danem zase zbyli. A jsem rád, že jsme se v úterý rozhodli vše koupit a ve čtvrtek už seděli ve vlaku. Kdybychom nejeli a hecovali jiné formy výletů, pravděpodobně by nás stejně všichni poslali doprdele, a my bychom další týden proseděli doma.
Pakoštane 2
Abych se vrátil k popisu výletu. Plán byl jednoduchý – nechat se návazným busem dovézt do vesničky, natřít se krémem a spát. Občas zajít na pivko, občas plavat. Věděli jsme, že nikam nepojedem, že nic extra dělat nebudem. Běhací boty jsem letos nechal doma – dyť jedeš chillovat.
Vesnička je to pěkná, k moři blízko, ale žádný velký plážový bar s parketem. Zlatý Borik v Bašce. Mimochodem jsme nakonec busem jeli jen o 40 minut méně, něž kdybychom sedli na ten, který jel přes Split k Bašce. Škoda, tak za rok. Vybavenost akorát, pár malých obchodů, dvě zmrzliny, pár restaurací.
Letošní ceny
Opět lehký odrazový můstek pro mé budoucí já. Víceméně jsem nešetřil, ale v obchodě platil kartou. Vyměnil jsem 500 kuna, to nakonec stačilo. Zmrzlina 10, pivo 15/20. Na oběd jsem chodil na Happy Hour menu – s Danem jsme dávali velkou pizzu na půl (30 kuna celá + 20 za velké pivo) nebo jsem chodil sám (50 kuna za jídlo, polévku, Colu nebo 30-45 za samotné velké jídlo). V obchodě lahváč 7 kuna, dvoulitrová pepsi 13. Je to trochu drahší, ale tak dovolená. Celkově tedy týdenní výlet za 7,5k. Včetně dopravy, ubytování, obědu v restauraci každý den. Podle mě dobrý.
Co dál? Léto nekončí?
Po návratu jsem klasicky dostal anglínu. Klimatizované vlaky nejsou pro mě. A co dál? Festivaly jsou zrušené, ale rád bych na hory. Tatry, Lysá, Sněžka. Něco málo ještě vydělal. Psychicky i teoreticky se připravil na nový semestr. Jestli se ještě nějaký větší výlet uskuteční, určitě o něm napíšu. Zatím se mějte!
