Dnes jsem byl ve škole od 9 do 5. A celou dobu počítal. Statistiku, rozměry prvků stránek a následně úroky a zisky z dluhopisů. A vlastně to bylo celkem fajn, mám pocit, že něco umím. Je pátek, je 10 večer, sedím v Pendolinu domů. A je mi to fuk. Asi stárnu.
Představy o pátečních nocích strávených kdekoli jen né doma a s kýmkoli než sám se sebou, jsou pryč. Venku je už celkem zima, já se snažím jíst zdravěji, moc nepít a zabývat se něčím užitečným. Pomalu mi dochází, že etapa “až budu velký bude tohle..” skončila. A teď jsou to reálné věci, kterých chci v životě dosáhnout a teď musím vymyslet jak. Často uvažuju, co chci vlastně v životě dělat. Weby, aplikace. Snad? Žurnalistika? Možná z poslání.. Ale stále platí, že si chci z chaty prarodičů udělat moderní domácnost, co budu ovládat pomocí iPhonu a v daleké Anglii chci domek na pláži na rozjímání až mi bude 50+. A konečně doléčím ostravské plíce skvělým mořským vzduchem. A taky chci labradora a auto. No a na to se novinářům s dvackou čistého šetří dost špatně.
Sny o hudbě jsou spíš pryč. Vlastně mi příjde fascinující, že někteří hudebníci jsou ochotní žít s vidinou brigáday na pozici baristy (nebo bezdomovce) po celý život. A přitom stále s jasným názorem, že středoproudou hudbu nikdy nezačnou hrát. Šance, že jim jejich pravá hudba někdy vydělá víc, než jeden nájem je mizivá. V Praze už jsou na tom lépe. Mají normální zaměstnání, kombinují víc oborů, nakonec to vždycky něják zalepí. Je to i tak velké dobrodrůžo, ale asi to dává smysl. Zřejmě, chci víc jistot, asi se bojím tohodle RockandRollu.
Já uvažuju o plnohodnotné práci. Kde? Korporát, vlastní projekt? nevím. Snažím se nad tím uvažovat každý den. Nějaké nápady mám, nějaké si šetřím, některé rozvíjím. A taky se čas od času přesvědčuju, že svět je plný fakt hloupých lidí. Lidí, kterým můžete prodat fakt jednodušše cokoli, v momentě kdy v nich vyvoláte dojem “tohle mi ulehčí nebo ještě líp vyřeší život”. Lidé jsou hloupí a chcou ve své hluposti zůstat. A všichni mají alespoň menší obnos peněz.
Škola je fajn. Matika jakštakš. Statistika to samé. Webovky, zatím slabota – ale každý den dělám něco sám. Koupil jsem si knihu o css3 a java scriptu a snažím se naučit víc. Jde to pomalu, musím stíhat dalších milion kokotin (dost s tím souvisí konec každodenních piv – prostě není čas), ale snažím se. Co to ještě mám? Angličtinu pro business. Úroveň C1 – plná namyšlených pipin z financí, co mluví tak hezkou A2, ale tvaří se, jak kdyby byly královny. Tohle je jediná věc, co fakt mě sere. Tihle nudní lidé. Rešeršní systémy – jej, asi se stanu dalším asistentem Dominika Feriho. Offline média – nejlepší předmět školy. Je to vlastně o ničem a jen mě to nutí přemýšlet o kariéře v médiích. Ale je to zábava. Tam chodím rád. No a finance podniku – tam moc nechodím, tak to nedokážu posoudit. Je to docela zajmavý, ale po 2 hodinách soustředění na matiku (ještě v učebně na Jižním Městě) prostě nemám energii ani chuť jet na Žižkov a čekat hodinu na tenhle předmět. Tak si ho možná zopakuju.
Jsme skoro v Ostravě, zase se ozvu..
