Psal se rok 2018 a já náhodou našel na instagramu holku od the Japanese House. Byl jsem zrovna na Svinově, v tramvaji, otevřel jsem spotify a pustil si její album I’m not your man. Postupně jsem si ho celé naposlouchal. Bohužel, album vyšlo v roce 2017 a tak i malá evropská tour už byla pryč. Marika téměř nekoncertovala.
Nové album, nová tour
Letos v létě vydala novou desku – Any Human Friend. A přišla tour. Nejdřív to vypadalo, že budu muset opět letět do Británie, ale naštěstí přišla i evropská část. Jen velmi malinká – Amsterdam, Brusel, Hamburg, Berlin, Kolín, Paříž. Jedu do Berlína, to je jasný. 18 eur za lístek. 700 za bus z Prahy.
Koncert byl vyprodaný. Privatclub je malinké místo blízko centra. Kapacita odhaduju tak 150 lidí. Jako předkapela zahrála Art School Girlfriend. Strašně krásná týpka, taky angličanka. Hrála jen na strata a zpívala. Zbytek si pouštěla z Macu. Došlo mi jak hloupé je myslet si, že potřebuješ složité aranže a hlouposti. Nejdůležitější je mít charisma, a hrát před lidma. Jsou to tracky, jakých je na spotify milion – ale já si teď stejně raděj místo random playlistu pustím její EP.
Marika začla hrát v 9. Koncert trval hoďku dvacet. Byl skvělý. Začla sama s kytarou, pak se přidala kapela. Zahráli především skladby z nového alba. Těžko se vyjadřuje jaké to bylo. Prostě jsem se skvěle bavil, odcházel jsem s úsměvem na tváři. Být starší a žít v Londýně, pozvu bubenici na kafe. Když jsem sledoval pódiovou komunikaci kapely, chtěl jsem tam stát s nimi. Být jejich kamarád. Musí to být strašně fajn lidé. Vrcholem večera byla písnička Last Christmas, kdy se na podium vrátila i ASGirlfriend. Dvě hodiny pozitivní energie. Po těch týdnech školy to byla radost, co jsem potřeboval. Mimochodem, dal jsem si jedno “velké” 0,4 pivo a jednu Colu (klasicky doplnit cukry). Před jedenáctou jsem pak z klubu odešel. Asi by byla šance si udělat fotku, ale já jsem na to moc stydlivej. A chtěl jsem si už lehnout.
Hostel jsem sehnal za 290 korun. Byl asi 10 minut klidnou chůzí od klubu. Spal jsem na pokoji pro 8 lidí, bylo nás tam 5. Jeden Ind vstal kolem 4 ráno, otevřel v posteli noťas a začal pracovat. V 7 pak přišel týpek, co spal na patrovce nademnou. Pravděpodobně technař. Svlíkl se, lehl a spal. A jakmile mi zvonil budík začal chrápat. Za ty prachy paráda.
Dojmy z třetí návštěvy Berlína
Poprvé musím říct, že jsem byl nadšený z Berlína. I když jsem byl v hipsterské čvrti (jak mi později prozradil Štěpán), a cestou domů mi asi 10 černochů nabízelo drogy, něják se mi to město zalíbilo. Je relativně blízko Česku, zároveň je obrovské, rostoucí a vlastně mi příjde strašně cool mluvit někde anglicky. Uvědomuju si, že 24 hodin v cizím městě není nic. Nadchla mě spíš ta představa žít chvíli někde venku, kde nikoho neznáš. A spoléháš se jen na sebe.
No, příště jedu znova. Věřím, že se v létě dostanu na nějaký festival, kde bude. Po minulém albu jela turné jako předkapela Alt-J. Třeba jí zase někdo pozve. I’m not where you are musí slyšet znovu.
Komentáře: 2