Playlist

Když jsem přišel do Prahy, hodně jsem poslouchal Nohavicu. Možná až moc pateticky jsem v sobě chtěl podporovat Ostraváka. Někdy na podzim

zároveň Nohavica vydal dlouho očekávané nové album Poruba. A na tomto albu byla konečně publikována skladba “Velká tma” – původně píseň bez názvu, kterou Nohavica zahrál v pořadu Tečka večerní noci už v červnu roku 2014. Je skvělá.

Minulý pátek nás ve věku 28 let opustil hudebník Avicii. A já, jakožto někdo, kdo z jeho tvorby zná asi 3 songy, sem musím nahodit právě The Nights.

Tahle píseň má nejen geniální videoklip, ale především je pro mě symbolem středoškolského Erasmu 2015. Tehdy jsme společně s Danem a spoustou hezkých spolužaček vyrazili do Španělské Barcelony a následně do vnitrozemské vesničky Prats de Llucanes. Naši španělští hostitelé tuhle písničku úplně žrali. A díky tomu se začala líbit i mně.. a díky tomu bude navždy spojená právě s týdnem ve Španělsku. Díky Avicii!

Musím sem nahodit tenhle příběh. Ta píseň mi hraje celý den v hlavě. A hraje tak nahlas, že jsem si dovolil si ji pustit na youtube.

Roky jsem toho nebyl schopen. Ta písnička, a především úvodní “you were a child”, pro mě znamená strašně moc. Vidím totiž sebe, v čerstvých šestnácti na Colours 2014. Nevinného, střízlivého, plného očekávání jaká bude střední, jaký bude život. Byl jsem po prváku, byl jsem poprvé na fesťáku a bylo mi krásně. Ale byl jsem strašně naivní. Byl jsem dítě.

Sigrid mi asi před dvěma týdny poslal můj bandmate Štěpi se slovy “jestli ty chceš Lorde, já chci jednou chodit zase s touhle!”

A já si ji poslechl, koukl na klip a říkám “hm, ne, ta je divná..” Ale další den mi její píseň Strangers hrála v hlavě celý den. A tak jsem se večer díval znova, a našel další písně. A klipy. A taky se zamiloval. Je zvláštní, tady tak divně tančí, ale tyvole mi to přijde hezký.