Je to tady. Člověk nechápe jak to letí. Sotva jsem psal o prvním týdnu na VŠE. Víceméně jsem se právě probudil. A teď bych měl začít svůj 6. semestr na vysoké škole – můj poslední semestr bakalářského studia na FISu VŠE.
Nejhorší zkouškové skončilo
Od 3. ledna, kdy jsem odjel do Prahy uběhlo dost času. Ale já ho vůbec nevnímal. Učení, zkouška, učení, zkouška, Ponrepo, zkouška, pivo.
Bylo toho strašně moc. Ale zvládl jsem to. A tak mě tento semestr čekají 4 předměty – Sémiotika Médií, Psychologie, Teorie a Praxe Týmové práce a Personalistika. Celý čtvrtek s pauzou na oběd a večeři plus pátek ráno. Bohužel se nevyhnu Jižnímu Městu. Ale čas na psaní bakalářské práce a učení na státnice bych měl mít dostatek.
Popravdě jsem se té bakalářce začal věnovat už minulý týden a jsem z toho nesvůj. Má to být vědecká práce, a já nevím jestli umím psát vědecké texty. Státnice mě taky děsí. Stalo se přesně to, čeho jsem se bál. Státnice probíhají od 15. do 24. 6. Od 19. pak na Rock For People v Hradci hrají Green day a the 1975. A já už vidím, že půjdu v pondělí po festivalu. To bude ještě legrace. Mimochodem si pořád nemůžu zvyknout, že v metru vídám plakáty s velkým nápisem mých oblíbených kapel, které zahrají na stejném festivalu, den po sobě a ještě v Česku.
Dost o škole
V Ponrepu jsem viděl tři hezké filmy. Všichni dobří rodáci (4/5), Ďábelské líbánky a maďarský film Otec. Během učení byl večer v kině a s jedním pivem na chuť učiněný zázrak. Plánuju v tom pokračovat i v únoru. Taky jsem se dostal k Netflixu. Viděl jsem zatím obě série Sex Education a You. Můžu všem doporučit. Sice zabijete hodně volného času, ale já tohle prostě potřeboval. Zároveň jsem během zkoušek začal poslouchat podcasty. Doporučuju OffSeason, Stárnoucí mileniálové nebo U kulatého stolu.
Začal jsem cvičit, začal jsem jíst víc různorodě – číná, indické, italské. Seru na fastfoody, raděj si připlatím za lepší. Skoro jsem nepil, ale to bylo především školou. Nikdy jsem se ještě neučil tak, jako na zkoušku z matiky.
A začínám taky pomalu přemýšlet, co v létě. A co po létě. Jasně, podám si přihlášky na magisterské studium, nicméně pořád ve mně hlodá potřeba zažít nějaké dobrodružství. Vyjet na pár měsíců pryč. Dělat někde v kavárně. Ještě trochu oddálit dospělost a zodpovědnost. Protože kdy jindy, než teď?
