Tak je to tady, výuka v mém 5. semestru končí. Právě sedím v autobuse do Berlína. Sedím sám, je tu zásuvka, hodně místa. Jedeme na čas. Palec nahoru, moje první zkušenost s Flixbusem na mezistátní lince. (mimochodem, flix má nejlepší ceny v mobilní apce, a pokud projdete pár mezinárodních cestovatelských fór, dá se vždycky najít nějaký kupón – já našel 10% dolů. Případně lze využít Tipli, kde maj 4,7%)
Jedu na jeden koncert, kterému se chci věnovat podrobněji v článku Marika Hackman 2019.
letošní podzim
Tenhle podzim byl vpravdě zvláštní. Byl jsem skoro každý víkend doma v Ostravě. Umíral mi děda, byla to strašně zvláštní zkušenost pozorovat, jak je na tom každý týden hůř a hůř a nemít možnost s tím cokoli udělat. V tu dobu jsem často uvažoval nad tím, že žít jako samotář může být fajn, ale umírat sám je pěkně nanic.
Ale dost o smutných věcech. V posledních několika týdnech, kdy jsem kromě učení a spánku prakticky nic nedělal, se mi povedlo zažít pár skutečně příjemných věcí. A ačkoli jsou to naprosté maličkosti, já se je nikdy nenaučil dělat. Všechno se to vlastně váže na mou chorobnou šetřivost.
radosti běžného týdne
Tak zaprvé. Jít na pivo nemusí znamenat sedět v hospodě, kopat jedno za druhé a maximálně to zajíst brambůrky. On si to totiž člověk může umět udělat hezký – dá si jídlo, místo dvanáctek si dá desítky, víc pokecá než popije, a klidně jede v 9 domů.
Stejně tak jako zajít si nahoře na Hlaváku do kavárny, dát si scher a cappuccino a prostě si to čekání užije. Na konci dnes jsou to stejně jen peníze, a ty si do hrobu nevezmem. A že někde ušetřím dvě kila mi s hypotékou na 5 mega stejně nepomůže.
Za druhé, dodal jsem si odvahu jít objevovat nové místa. Měl jsem poslední týden strašnou chuť na burger. Ale žádný fast food, normální mleté maso, ručně uplácané, zelenina, slaninka, chápem se. A zjistil jsem, že naproti McD v Quadriu (teď se začínám cítit trapně, že spoustu lidí jen převrátí oči, jak objevuju Ameriku v roce 2019) je Delmart, kde (mimojiné) takove burgery dělaj. A není to žádná šílenost. Za stejné prachy jako stojí menu v Mekáči si dáte hovězí burger. Za trochu víc pak celé menu s colou a s brambory v rozmarýnu. Nechápu, že jsem tam nešel dřív. Jejich styl objednávek, kdyz si vezmete listeček s kodem, a oni na něj všechno nahrají + vlastní prostor pro konzumaci jídla na mne asi působily dojmem pravděpodobně moc drahého místa. Něco na tom možná je. Ale proč si ten život neužít?
Ve škole se mi podařilo konečně vyjednat téma bakalářky. Téma SEO, metadata, aktuální trendy. Čeká mě fakt náročné zkouškové, ale věřím, že to k něčemu bude. Pokud vše zvládnu, budu mít půl roku na přípravu na státnice a samotnou bakalářku. To by mohlo být fajn. Navíc to téma snad nebude úplná otrava.
