Po dvou letech (díky covidu) jsem se konečně dostal na festival. Respektive, Štěpi mě dostal na festival. Díky dobrým zážitkům z Povaleče jsem byl rozhodlý, že i letos se chci podívat na nějaký menší, nezávislý festival. Někdy na jaře pak Štěpán napsal “hele objevil tuhle akci, bude tam Dukla i Mutanti, stojí to pět stovek a asi tam nebude tolik dětí jako na Povaleči”. A bylo jasno.
Spolek pro kulturu v Prachaticích
Vivat Vila je festival pořádaný spolkem Živá vila, který se snaží renovovat a přinést kulturu do prostoru funkcionalistické Kralovy vily v Prachaticích. Z prohlídky, kterou návštěvníkům poskytla vedoucí spolku, jsme se dozvěděli, že se jedná o vilu původně vlastněnou německými majiteli, po odsunu v rukou státu, který v ní provozoval všechno možné – od školky, po sklad techniky. Dnes již druhým rokem organizuje Živá vila v objektu festival a během roku všemožné kulturní akce.
Takže se nedá říct, že by moje pětistovka šla špatný směrem. Štěpán ještě zarezervoval přespání v místním internátu. Stálo to 250 na noc, a musím říct, že být kluk z Šumavy, co přijde v 15 na tenhle (pure 70s) internát, no asi by mi to stačilo a na žádnou výšku už bych nepokračoval. Taky jsem si vzpomněl jak jsme na takových místech přespávali během turnajů v baseballu jako děti a vůbec nechápali, že tady někdo během školního roku musí trávit celý týden. Tehdy ty internáty vypadaly stejně hrozně, a to je to 12 let zpátky.
Zpět k Vile. Nebo ještě chvilku. Do Prachatic jsme se dostali jakýmsi busem ČSAD, z Na Knížecí asi za 2,5 hoďky. Zpátky v neděli byla cesta horší, pomalá, busem do Budějic, potom vlakem. Vivat měl dvě stage – jednu venkovní ve stanu, druhou vnitřní přímo ve vile. Na místě domácí limonáda, pivko za 45, malinký stánek s hranolky a vege pizzou. My se vždycky na hodinku sebrali a šli si dát něco k večeři do Lidu/Kauflandu.
Teď konečně k hudbě
V pátek jsme prakticky po roce viděli Duklu. Kluci se vrátili ke koncertům bez živých bicích a já jsem za to rád. Vlastně mám pořád nejraděj ty staré písničky hrané jen ve dvou. Je strašný, že jsou to už 3 roky, co jsme Duklu objevili. Dál kapela Tábor (jen podle harmonogramu, vůbec mi nezůstala v hlavě), Market (ty jsem rád konečně viděl live, navíc první koncert uvnitř vily). Po dvou letech taky Post-hudbu – letos jsem byl víc ready na to, jaký vibe to má a musím říct, že se mi koncert moc líbil. Slepé mouchy a Bezpečí a klid teď jedu pořád dokola. No a pak Mutanti – taky snad po roce. Díky zpoždění všeho se rozloučili Klimešem, tedy žádná diskotéka ani du prát. Ale skvělý, pořád mě to baví.
Další den jsme začali obídkem na náměstí a diskuzí o stavu kultury. Pak přednáškou Karla Veselého ho utopii v hudebních stylech. Nějaká kapela vypadla a nahradil ji mladý slovák – Peter Kolárčik se svým bandem a bylo to fakt skvělý. Podobně, nebo snad ještě naivněji zněla dívčí kapela Tamara. Viděli jsme i vystoupení Člověka krve, zvláštní písničkář, velmi skromný, vypadal, že je upřímně překvapen, že lidi stojí a poslouchají ho. +-0 vydala nové LP a já se na něj celkem těšil. Vlastně mě trochu mrzí, že všechny oldschool kapely byly (kromě dukly) vevnitř. Zvuk se tříštil, textům nebylo rozumět, a ještě si chtěl člověk nasadit špunty. Kdyby si je teda vzal s sebou.
Na venkovní stagi jsme následně proseděli (únava po dnu a půl byla extrémní, alespoň u mě) koncert Vložte kočku. Zvláštní, Mutanti pořád vedou. Pak Slovenský rap Edúv syn – v hlavě mi zůstala písnička CTR ALT DELETE. Vlastně dost dobrý. A poslední kapela, na kterou jsme zůstali – Kurvy Češi. Takovej hardcore. Ale vlastně proč ne, bylo to hlasitý vyvrcholení akce.
Hodnocení s odstupem
Musím přiznat, že během akce jsem byl lehce podrážděný, nic mi nebylo dobré, neměl jsem náladu trávit čas mezi hipstry, něco mi přelítlo přes nos. Ale když na ten festival teď po týdnu vzpomínám, jsem moc rád, že jsme jeli. Bylo to super. Viděli jsme nové kapely, pomohli oživit kulturu v Prachaticích (nebo alespoň finančně podpořit neziskovku, co se snaží o skvělou věc), a nakonec hlavně navštívili malé město v jižních čechách, kam by se asi nikdo z nás jen tak nedostal. Tak třeba zase za rok!
