Vltava 2018

Včera odpoledne jsem se vrátil z Jižních Čech. Společně s naší partou (osekanou o Ondřeje, kterej nás vyměnil za výlet do USA) jsme se rozhodli sjet Vltavu. Naše nejmladší Anežka, která na vodě byla loni s mamkou a kamojdama, nás nadchla touhle myšlenkou už loni v srpnu.
Kdo by si myslel, že sjíždět řeku je zábava chudých, je na omylu. Vlastně mě až překvapilo, že celý výlet stál cca to, co běžně stojí moje low cast trips za hranice ČR. Ale to není až tak důležité. Peníze budou, my nebudem. Jen bych chtěl upozornit všechny, co se na vodu chystaj, že rozpočet je vyšší, než by se mohlo zdát.
Anežce (ačkoliv má řidičák přesně 2 týdny) se podařilo přesvědčit svého tátu mafiána, že jet přes celou republiku vlakem není nejlepší nápad. Mafián to uznal a zapůjčil svůj Jeep Grand Cherokee. Jeli jsme v 5ti, měli narvanej kufr a ačkoliv jsme jeli “na spotřebu” Jeep spolehlivě žral něco málo přes 17 litrů na 100km. Ale my měli místo kam dát – vařič, basu piv, basu ciderů, basu džusů (12ks), milion instantních sraček, batohy, spacáky, karimatky.

Jak to na vodě funguje?

Celou Vltavu kolem Českého Krumlova ovládá společnost Ingetour. Mají tu skoro monopol, a vy jim odevzdáte své peníze úplně za všechno. Za stan, za raft, za místo pro stání, za dopravu, a sprchu, za jídlo, za pití – prostě za všechno. Je to geniálně postavený business, kdy skutečně nemusíte využít žádnou jinou firmu.

Čtvrtek: Ostrava – Kemp Fík (Nahořany) – se zastávkou v Třebíči
Pátek: z Fíka busem do Vyššího Brodu, tam berem raft a plujem zpět do Fíka (asi 21km), kvůli plnému kempu se poté autem přesunujem do kampu Vltavan
Sobota: busem zpátky do Fíka a na raftu plujem do Vltavanu (asi 13km)
Neděle: z Vltavanu plujem do Zlaté Koruny (asi 17km), pak busem zpátky do Vltavanu
Pondělí: ráno balíme a jedeme domů – se zastávkou v Telči

K těm cenám. Celý výlet stál 3000. (2500 byly náklady na benzín, dalniční známku, vodácké věci a dovezený chlast). V kampech – sprcha 20, pivo 35-42, klobása 70, jídlo (z posraného plastového talířku) 130-170. Jídlo v Krumlově 150, jídlo v Telči 160. Mimochodem v Telči se nám stala funny příhoda, kdy jsme přišli do restaurace, ve které bylo asi 50 korejců. Všichni valili kachnu se zelím a knedlíkem (typical czech food), porce jako kráva, a chudáci cizinci snědli jeden knedlík, trochu zelí a kousek kachny (které btw bylo na každém talíři tak půl kila. Ale tak, pan majitel byl jistě spokojený.

Rady pro příště

A ještě zbývá klasický dodatek pro budoucího Kryštofa. S Danem jsme spali v podstavovém stanu. I tak jsme potřebovali spacák a karimatku. Na vodu žabky, na chození stačily staré Vansky. Vyrobili jsme si vlastní trika, v těch jedeš na raftu. Pak je fajn mít jedno triko do campu, mikinu, legíny a kraťasy na večer. Na vodu plavky (i když jsem byl každý den v kratasech, plavky jsou lepší). Bundu kdyby pršelo. A nejlíp ještě jednu mikinu na noc – byla fakt zima. Teda, jen v ty dny, kdy jsme nepili.

Nakonec jsem ale moc rád, že jsme jeli. Vody je tam málo, utopit se nedá. Jezů je v tomhle úseku 10. Tři z nich byli fakt velká sranda. Nejhorší byl hned první – to bylo pořádný “hej, už jseš na vodě, dávej pozor”. Ani jednou jsme se neudělali. Přes nulovou toleranci jsou všichni pernamentně ožralí. Dostali jsme Borovičku od Slováků, Merlot od Moráváků, sauvignon od divného páru, griotku od chlápka, co řval, že je policajt atd atd. Možná tomu trochu pomohla naše trika s velkým nápisem “alkoholisti”, nebo fakt, že jsme s sebou měli 3 holky v plavkách. Uvidíme, jestli se z vody stane tradice. Dost rád bych se na ni ale za rok znova vydal. A nejlíp ještě ve větší partě a s dvěma rafty!